Můj sen na Salzkammergut Trophy: 204 km boje, emocí a splněného cíle
Před třemi lety jsem o Salzkammergut Trophy poprvé zaslechla jen tak z doslechu – někdo mi zmínil, že tam byl, a mně to znělo jako něco nepředstavitelného. Později, na jedné vyjížďce, mi o závodech vyprávěl jeden biker. Jeho nadšení, popisy náročných stoupání a alpské atmosféra mi začaly vrtat hlavou. Příběhy od dalších a dalších lidí mě už nenechaly chladnou. Když končila sezona 2024, měla jsem jasno – Salzkammergut Trophy, trasa A s 204 kilometry a téměř 7 000 metry převýšení, bude mým vrcholem sezony 2025. Ten sen se stal mým pohonem. Jako amatérská cyklistka z českých kopců jsem věděla, že to bude výzva, která otestuje nejen moje tělo, ale i mysl. A hned na začátku mě čekala první zkouška – bike check v pátek před startem. Kontrola kola byla povinná a přísná. Můj řetěz, kazeta a brzdové kotouče už měly něco za sebou, ale kluci na kontrole byli shovívaví. Malé vítězství ještě před startem! V předvečer jsem na expu koupila ještě nepromokavé návleky a od té chvíle jsem cítila, že tohle bude dobrodružství plné překvapení.
Příprava: Klíč k úspěchu
Půl roku dřiny. Tréninky v kopcích, ladění techniky, studium videí z trasy a plánování výživy. Každý detail byl důležitý – od balíčku na trať přes strategii s trenérem až po poslední poradu den před závodem. Atmosféra v Bad Goisern byla elektrizující. Stovky závodníků z celé Evropy, nadšení diváci a pořadatelé vytvořili nezapomenutelnou kulisu. Věděla jsem, že mě čeká celodenní boj s horami, počasím a časovými limity, které mě děsily ze všeho nejvíc. Neměla jsem velké ambice – jen dojet do cíle. Ale už tehdy jsem tušila, že to bude víc než jen závod.
Den D: Emoce, hory a duhy
Start závodu byl jako skok do neznáma. Dlouhé stoupání, technické sjezdy a neustálý tlak časových limitů na průjezdných bodech. Každý kilometr byl výzvou, ale atmosféra mě poháněla. Podpora diváků, povzbuzování na trati a sounáležitost s ostatními závodníky mi dodávaly sílu. Byly chvíle, kdy jsem myslela, že to nezvládnu. Ale pak přišly momenty, které všechno změnily. Když jsem sjížděla z obávaného kopce Rosalm k Hallstattskému jezeru a přede mnou se otevřel pohled na zasněžené vrcholky Alp. Slzy mi vyhrkly do očí – bylo to, jako by mi hory říkaly: „Jsi tady, dokázala jsi to!“ A pak finální sjezd – za hustého deště, kdy se na obloze objevily dvě duhy a slunce prosvítalo mezi mraky. I když jsem byla promočená, zmrzlá a vysílená, cítila jsem obrovské štěstí. Ten pocit, že můj boj se blíží ke konci, byl nepopsatelný.
Cíl: Splněný sen
Když jsem projela cílem, všechno se ve mně spojilo – únava, radost, hrdost. Salzkammergut Trophy nebyl jen závod. Byl to důkaz, že když si něco opravdu přejete a jdete za tím s odhodláním, žádné překážky vás nezastaví. Počasí, náročnost tratě, časové limity – to všechno jsou jen výzvy, které vás posouvají dál.
Proč to stálo za to?
Tenhle závod mi ukázal, že limity jsou jen v naší hlavě. Každý z nás má svůj „Salzkammergut“ – cíl, který se zdá být nedosažitelný, ale s přípravou, odvahou a trochou štěstí (třeba i díky shovívavým klukům na bike checku) se dá zvládnout. Ať už je to sportovní výkon, osobní výzva nebo splnění dlouholetého snu, jde o to nevzdat se a užít si cestu. Pokud máte sen, který vás láká, ale zároveň děsí, jděte do toho. Možná budete na konci mokří, unavení a zmrzlí, ale ten pocit štěstí, když uvidíte své vlastní duhy v údolí, za to stojí. Salzkammergut Trophy byl můj sen – a teď je čas najít ten další. Jaký je ten váš?